Kulturní dědictví

Kostely

Ve středu města svou architekturou vyniká farní kostel Sv. Kateřiny postaven r. 1908 . Právě nedávno oslavil sté výročí svého vysvěcení.

Kostel Panny Marie Růžencové, jinak nazýván Malý kostel, se nachází v samém středu Novalje a do dnešní podoby byl vystavěn v 17. stol. na základech raně křesťanské baziliky, respektive středověkého kostela. Nad oltářem se nachází zázračný obraz Panny Marie, který plakal. Nad oltářem se nachází zázračný obraz Panny Marie, který v 16. století plakal. Uvnitř kostela můžete vidět pozůstatky mozaikové podlahy raně křesťanské baziliky ze 4.století.

Městské muzeum Novalja

Hlavní kulturní instituce Novalji, kromě bohaté etnografické sbírky a výstavy známých i méně známých chorvatských umělců různých směrů, je známá díky tzv. Italově díře (Talijanova buža), tedy antickému podzemnímu vodovodu dlouhému 1,2 km, jehož vchod se nachází uvnitř muzea a odkud také můžete vidět jeho úvodní část.

O tisicileté historii a bouřlivých časech, kterými Novalja procházela, vypovídají četné archeologické nálezy a ostatky, mezi kterými se svojí jedinečností vymyká antický římský vodovod z 1. stol., který je jedinou stavbou svého druhu na chorvatském pobřeží Jadranu. Zvláštní vliv měli římští dobyvatelé během 1. stol. př. Kr. A tak zde římská kultura zanechala stopy na několik století. Během 4. a 5. století vznikla v Novalji křesťanská komunita. Byly vystavěny tři nádherné baziliky. Díky tomu byla raně křesťanská Novalja známé poutní centrum antického světa. Četné archeologické nálezy jsou uchovány na různých místech, část z nich se nachází v archeologické sbírce Stomorica vedle kostela Sv. Kateřiny.

Oficiální stránka: http://gradskimuzejnovalja.hr

Raně křesťanské novaljské relikviáře

Vzhledem k neocenitelnému náboženskému významu a hodnotě drahých kovů, ze kterých jsou nejčastěji zhotoveny, patří relikviáře do vzácné skupiny archeologických nálezů. Novaljské relikviáře byly objeveny v menší podzemní komoře vytvořené pomocí desek pod dosud neprozkoumanou raně křesťanskou bazilikou. Původní komplet se skládal z pravoúhlé dřevěné skříňky obložené reliéfním plechem, uvnitř které se nacházela skleněná urna a stříbrná eliptická nádoba. Později byl u příležitosti získání nových relikvií ke skupině dodán také polygonální relikviář.

Novaljská capsella reliquiarum – relikviář

Raně křesťanská bronzová truhla představuje v Chorvatsku jedinečný relikviář a je jednou z  mála podobných ve světě. Byla nalezena r.1971 v domě Vladimíra Vidase, kdy se tento dům renovoval. O tomto relikviáři nejvíce psal Anđelko Badurina. Předpokládá se, že truhla pochází ze 4. stol. Je obložena měděnými deskami o velikosti 27,5 X 18 X 16,5 cm a obsahuje 32 úlomků, na nichž jsou výjevy z Nového a Starého zákona, řada dvou divokých koček, pěti jelenů, sedmi stromů a vinná réva.

To, co je nově odhaleno, je vyobrazení Mojžíše, který udeřil do skály, z níž vytryskla voda,  jeho vyzvání, znázornění  Noema v arše, Daniela ve lví jámě a výjev jak Abrahám obětuje Izáka. Výjevy z novozákonních scén jsou původem z Ivanova evangelia a představují lámání chleba anebo zázrak v Káně Galilejské, zmrtvýchvstání Lazara, znázornění Dobrého pastýře, Marie Orans a uzdravení slepce. Témata nejsou rozdělena dle biblické chronologie, ale pojí je kult mučedníků, takže se předpokládá, že pocházejí z poloviny 4. stol., v době, kdy křesťanství bylo svobodné a teprve se formovalo, tedy z dob, kdy byl kult mučedníků velice uctívaný. Podle všeho lze usuzovat o tom, že tento exemplář vznikl na helenistickém východě před 363 roky, kdy byla Novalja porušena zemětřesením.

Znovuzrození novaljského relikviáře bylo oslaveno spolu se 186. narozeninami Archeologického muzea Zadar 30. listopadu r. 2018. s názvem „Odhalení tajemství  Novaljské truhly“, kdy byly prezentovány nejnovější poznatky o tomto novaljském relikviáři, přičemž byla provedena i demonstrace vypracování truhly. Toto cenné umělecké dílo se chová v Archeologickém muzeu Zadar a stane se jedním z nových suvenýrů, až tato truhla bude zkonstruována podle nových návrhů. Vědecký projekt si získal schválení od Ministerstva vědy, Oddělení historie umění spolu s partnerstvím Univerzity z Mariboru a Archeologického muzea Zadar.

Oktogonální raně křesťanský relikviář z novalji ze 4. století

Období raného křesťanství představuje rozkvět vývoje, o čemž svědčí i tyto nálezy, mezi nimiž zvláště vyniká oktogonální relikviář z pozlaceného stříbrného plechu s embosovaným reliéfem znázorňujícím Krista a apoštoly rozvrženém na osmiboké nádobce, na jejímž víku je umístěná borová šiška. Tento nález byl datován do 4. století a vyznačuje se velice kvalitním uměleckým provedením. Ve zcela zachovaném stavu je uložen v Archeologickém muzeu v Zadaru.

Na relikviáři je zobrazena scéna Předávání zákona (Traditio legis), jež se poprvé objevuje ve druhé polovině 4. století. Ve střední části je vždy zobrazen Ježíš Kristus, zatímco po jeho levé straně stojí Petr a po pravé Pavel. Kristova pravá ruka je pozvednutá a v levé ruce drží zákon. Jeho tvář a levá strana se sklánějí k Petrovi, jenž drží kříž a vztahuje ruce ke Kristovi, aby zákon přijal. Po Kristově pravé straně se nachází Pavel, který v levé ruce drží svitek (rotulus) a pravou ruku vztahuje ke Kristovi. Zbývajících pět zobrazených apoštolů není možné identifikovat, neboť jejich ikonografie navazuje na zobrazení filozofů. Všichni jsou zobrazeni v togách s palliem kolem krku a hlavami z profilu. Trojice apoštolů drží svitky, pouze jeden z nich drží otevřenou knihu (codex) a jeden z apoštolů je zobrazen jako vousatý muž s knihou a svitkem v ruce. Pravděpodobně kvůli velikosti samotného předmětu je počet apoštolů snížen ze 12 na 7.

Ikonografie Krista mezi apoštoly je častá také na sarkofázích z konce 4. a počátku 5. století, čímž ikonografie z novaljského oktogonálního relikviáře do tohoto období dobře zapadá. V té době bylo Předávání zákona se všemi 12 apoštoly nejčastěji zobrazováno na sarkofázích, zatímco na relikviářích byl počet apoštolů často redukován. Scény s Kristem uprostřed, což je i případ novaljského exempláře, vznikaly na přání církve, aby bylo zdůrazněno, že moc státu pochází od Boha a že on je jediným skutečným vládcem.

(převzato z: J. BARAKA, 2008, 121)

Crnkovićův palác

Známý chorvatský spisovatel a novinář Mladen Kušec vystavil se svojí rodinou v bývalém butiku a holičství zde v Novalji vybavení starého butiku, které nalezl v podkroví, a který fungoval do roku 1943. Je to pravé malé muzeum nazývané Crnkovićův palác, v němž se konají různé workshopy a představení.

Naleziště amfora

Ostrov Pag, záliv Vlaška Mala: Vrak římské obchodní lodi s nákladem amfor, I. století před Kristem.

Přestože už staří Řekové na Jadranu přinesli novou myšlenku amfory jako základního obalu na převoz vína, oleje a dalších hospodářských produktů, až v římské době zaznamenáváme jejich masové využití ve stále lépe organizovaném námořním obchodu v oblasti Středozemí. Vyrobené z odolného keramického materiálu, který po tisíciletí odolává různým přírodním vlivům, nám umožnily odkrývat a zkoumat zbytky antických vraků, díky čemuž se přímo dovídáme o námořním obchodu antického období.

Celá chorvatská veřejnost byla mile překvapena objevem pozůstatků potopené obchodní lodi s nákladem amfor z I. století před Kristem na východním pobřeží ostrova Pag v Podvelebitském kanálu v zálivu Malá Vlaška.

Na existenci naleziště upozornil na jaře roku 2004 pan Dražen Peranić ze Staré Novalji, který na mořském dni odkryl skupinu okolo sta amfor a dvě staré části antických kotev.

Vědeckou analýzou se zjistilo, že amfory patří k tzv. typu Lamboglia 2, používanému zejména na převoz vína, pro který byly používány amfory z poloviny II. stol. do konce 1. stol. př. Kr. Tyto amfory byly nejspíše určeny pro jadranský trh a potom pro trhy východního Středozemí. Je dokázáno, že byly vyrobeny na západním pobřeží Jadranu a existují domněnky i o jejich výrobě na východním pobřeží. Na okraji jedné amfory je vyražena značka TIMO, kterou výrobce pravidelně označoval série vyrobených předmětů.

Vedle nálezu amfor a uvedených zbytků dvou kotev se našly i další předměty, které patřily do vybavení potopeného vraku. Ačkoliv byly hledány hlavně amfory, byly v písku nalezeny čtyři keramické nádoby a mezi amforami dolní část starého mlýnu na obilí. Všechny tyto předměty byly součástí lodní kuchyně. Během archeologických vykopávek na okrajových částech naleziště byla objevena i kovová činka, používaná jako hloubkoměr.

Naleziště je chráněno od roku 2004 a je otevřeno všem „podmořským návštěvníkům“.

Zátoka Caska

Oblast zátoky Caska je zajímavá pro všechny milovníky archeologie, historie a historických jevů.

Obec Caska leží na západním pobřeží Pažského zálivu, v bezprostřední blízkosti městečka Novalja. Na místě této malé vesnice s bohatou historií se kdysi nacházelo římské město Cissa, které se podle historiků ve 4. století v důsledku zemětřesení potopilo do moře.

Četné průzkumy prokázaly, že se jednalo o velké a důležité město. O tom, že se Caska těšila zvláštnímu významu, svědčí i skutečnost, že zde měla svoji luxusní letní rezidenci rodina slavného bohatého římského senátora Calpurnia.

Nicméně pro tvrzení, zda je Caska římským městem, nebo zda vznikla mnohem dříve, zatím nemáme dostatek jasných důkazů ani znalostí.

V zátoce Caska dnes stojí jen několik domů, nicméně na jejím mořském dně leží celé potopené město. Při potápění lze pozorovat zbytky budov, ovšem největší část potopeného města je kvůli velkým nánosům bahna, písku a mořské trávy zcela nepřístupná. Z historických zajímavostí lze vyzdvihnout také starou věž Tunera, která sloužila k pozorování tuňáků, či pozůstatky románského kostela sv. Jiří na kopci nad obcí Caska s množstvím raně středověkých a raně křesťanských stavebních prvků (spolium).

Více o potopeném městě, průzkumu a archeologických nálezech se dozvíte v brožuře, kterou vám přinášíme níže.