Historie

Novalja má dlouhou, bouřlivou a zajímavou historii, začínající početnými archeologickými nálezy v různých lokalitách ve městě a jeho okolí. Mezi nimi se vyjímají 3 raně křesťanské baziliky ze 4. a 5. století. Pozůstatky mozaikové podlahy jedné z nich můžete najít uvnitř gotického kostela Panny Marie Růžencové v centru města. Četné fragmenty kostelního nábytku a jiné podobné předměty jsou uschovány v archeologické sbírce Stomorica. Velmi vzácný je relikviář nalezený blízko jedné z bazilik, který se nachází v Archeologickém muzeu v Zadaru. V Novalji bylo nalezeno i jedno z nejstarších vyobrazení Panny Marie s nápisem Maria na východním pobřeží Jadranu.

Archeologicky je velmi zajímavá oblast Caska, kde byly v poslední době zahájeny výzkumy římského osídlení Cisse, které bylo podle pověsti zničeno při zemětřesení ve 4. století. Největší cennost a zajímavost představuje jedinečný antický vodovod z 1. století, vytesaný do skály. Je dlouhý 1,2 km, široký 70 cm a vysoký 40 metrů s 9 nadzemními otvory, tzv. odihami. Tento jedinečný římský akvadukt, mezi lidmi nazývaný „Talijanova buža“ (Italova díra), vedl vodu do Novalji z novaljského pole. Vstup do akvaduktu se nachází uvnitř Městského muzea, které spravuje část novaljského kulturního i etnologického dědictví. Z klenotnice národního pokladu vyzdvihněme domácí tanec „Naški“, který se za zvuku dud tančí obohacen pestrými národními kroji.

Ocenění zaslouží i tradiční lidový dvojhlasný zpěv nakanat, který má i svůj festival a skupiny Navalia (mužská) a Murtelice (ženská) se věnují původním dalmatským lidovým písním. Zvláštní důležitost má lidový liturgický zpěv, jehož bohatství je zvláště zřetelné během náboženských obřadů Velkého týdne (od Květné neděle do Velikonoc).